Kde se vzala sójová omáčka
Tolik oblíbené dochucovadlo je všudypřítomné po celém Japonsku a ve světě. Málokdo ale ví o starověkém původu svatého grálu japonské kuchyně.

Rýže patří mezi nejčastější přílohy v českých domácnostech. Přesto kolem její přípravy stále koluje řada otázek. Jedna z nejčastějších zní: je nutné rýži před vařením proplachovat? Odborníci, kuchaři i vědci se shodují v jednom – záleží na situaci i na druhu rýže.
Rýže je jednou z nejrozšířenějších potravin na světě a své pevné místo má i na českých stolech. Je oblíbená nejen proto, že se hodí téměř ke každému jídlu, ale také díky své dostupnosti, jednoduché přípravě a výživovým vlastnostem. Přesto mnoho lidí řeší jednu zásadní otázku: měli byste rýži před vařením proplachovat?
Názory se liší. Zatímco někteří kuchaři to považují za samozřejmost, jiní tvrdí, že na výsledku nezáleží. Pravdu přitom vysvětlují nejen profesionální šéfkuchaři, ale i vědecké studie.
Rýže má řadu výhod, díky nimž je dlouhodobě jednou z nejoblíbenějších příloh. Především je velmi dobře stravitelná a nezatěžuje organismus, což ocení lidé s citlivým trávením i ti, kteří se snaží jíst lehčí jídla.
Velkou výhodou je také její sytost. I menší porce dokáže zasytit na delší dobu, což z ní dělá praktickou součást jídelníčku. Navíc je cenově dostupná – patří mezi nejlevnější přílohy, které lze v obchodech běžně koupit. Rýže také obsahuje důležité živiny, například sacharidy jako zdroj energie, ale i minerály a stopové prvky. V kombinaci se zeleninou, masem nebo luštěninami může tvořit vyvážené jídlo.
Otázka proplachování rýže vyvolává dlouhodobé debaty. Někteří lidé ji automaticky proplachují, jiní tento krok vynechávají. Odborníci ale říkají, že záleží hlavně na tom, jaký pokrm připravujete.
Mnoho šéfkuchařů doporučuje rýži propláchnout, pokud chcete dosáhnout nadýchaných a oddělených zrn. To se hodí například při přípravě pilafu nebo klasické rýže jako přílohy.
Naopak u jídel, která mají být krémová, například rizoto, paella nebo rýžový nákyp, může být lepší rýži neproplachovat. Přirozený škrob totiž pomáhá vytvořit typickou krémovou konzistenci.
Některé novější studie však ukazují, že oplachování nemusí mít na lepivost rýže tak zásadní vliv, jak se dříve myslelo. Křehkost a struktura totiž souvisí spíše s druhem rýže než s tím, zda ji před vařením opláchnete.

Rýže a zdraví: arsen, kovy i mikroplasty
Dalším důvodem, proč lidé rýži oplachují, je zdraví. Rýže totiž může obsahovat malé množství nežádoucích látek, například arsenu. Oplachování může snížit až 90 % biologicky dostupného arsenu.
Na druhou stranu se tím mohou částečně odplavit i některé minerály, například železo, zinek nebo měď. V běžném jídelníčku to ale pro většinu lidí nepředstavuje zásadní problém.
Zajímavé je také zjištění, že rýže může obsahovat mikroplasty. Proplachování dokáže odstranit přibližně pětinu z nich, u instantní rýže dokonce až kolem 40 %. Právě proto někteří odborníci doporučují rýži alespoň krátce opláchnout.
Mnoho lidí si myslí, že oplachování rýže odstraní bakterie. Ve skutečnosti to ale nefunguje. Bakterie se ničí až při samotném vaření.
Problémem mohou být spory bakterie Bacillus cereus, které se mohou v rýži nacházet. Pokud uvařená rýže zůstane dlouho při pokojové teplotě, mohou se z nich uvolňovat toxiny způsobující zažívací potíže.
Proto odborníci doporučují rýži sníst co nejdříve po uvaření nebo ji správně uložit do lednice.

V běžných českých obchodech dnes najdete poměrně široký výběr rýže. Každý druh se hodí na jiný typ jídla.
Nejčastější druhy rýže:
Výběr správného druhu rýže má často větší vliv na výsledek než samotné proplachování.
zdroj: foodiescore.blog, autorský text
Tolik oblíbené dochucovadlo je všudypřítomné po celém Japonsku a ve světě. Málokdo ale ví o starověkém původu svatého grálu japonské kuchyně.
Mikrovlnné trouby hrají v mnoha domácnostech důležitou roli při ohřevu nebo samotné přípravě jídla. Bohužel ani dnes ještě není všem jasné, jak správně mikrovlnnou troubu používat.
Před dvěma tisíci lety ještě nebylo vidět ovesná pole zdobící horizont severovýchodního Skotska. Když tam však Římané v 1. století n. l. dovezli oves, aby se postarali o své koně, nevědomky zaseli do půdy "národní dědictví".
Balzamikový ocet patří mezi nejznámějších dochucovadla na světě. Lidé ho konzumují v salátech, ale i na burgerech či v unikátních jídlech michelinských kuchařů.
Tiramisu je nejznámější lžičkový dezert na světě a oblibu si získal nejen chutí, ale i jednoduchou přípravou. Receptů existuje mnoho a pokud vám pečení není cizí, můžete zkusit i domácí piškoty, které povznesou váš dezert, který se skládá z piškotů máčených v kávě, krému z mascarpone a vína Marsala nebo z rumu, do nebeských výšin.
Poznáte jehněčí a skopové? Ovce ve svém 1. roce je jehně a její maso je jehněčí. Jehněčí maso má málo tuku a může se lišit v barvě od růžové až po světle červenou. Skopové maso je z ovce, která je starší než 1 rok, ideálně má 3 roky. Má červenou barvu a obsahuje značné množství tuku. Jeho chuť je velmi silná....
Pokud rádi pijete víno, vždy má smysl mít doma jednu nebo dvě lahve, když si budete chtít jednu otevřít a vychutnat si ji k večeři. Možná najde i využití při vaření. A co může být lepšího než vařit nějakou specialitu, a ještě si u vaření dát skleničku.