Jak zlepšit a urychlit klíčení semen

01.04.2024
semínko, zdroj: pixabay.com
semínko, zdroj: pixabay.com

Pěstování rostlin ze semene je pro milovníky zahradničení obzvláště obohacující. Není nic uspokojivějšího než si každé ráno prohlédnout své malé království nových výhonků. 

Pěstování ze semínek nemusí však vždy přinášet jen radost a v dnešní době, kdy je v jednom balení semínek stále méně a méně semen, je praktické se naučit, jak šance na vyklíčení zvýšit.

Pěstování ze semen

Kupovat si hotové sazenice je v řadě případů snadnější, ale jsou rostliny, které si jednoduše ze semen vypěstovat musíte. Navíc, pokud je jedním z důvodů zahradničení ochránit rodinný rozpočet, i sazenice mohou být poměrně velkou investicí. A co když je nakonec ještě v druhé polovině května spálí mráz? Vždy je dobré mít doma pojistku v podobě semen.

Pěstování ze semen má své kouzlo a vše si přizpůsobíte už od začátku pěstování. Pokud máte slabost pro pěstování méně tradičních rostlin, tak znalosti vedoucí k optimálnímu klíčení jsou hotovou výhrou. Semínka, která si objednáte třeba v daleké cizině, si zaslouží tu nejlepší péči.

Aby semena vyklíčila, jsou potřeba tři věci – voda, kyslík a světlo/teplo, obvykle v tomto pořadí.

semena, zdroj: pixabay.com
semena, zdroj: pixabay.com

Způsoby, jak zlepšit a urychlit klíčení

Než semeno vyklíčí, musí přes obal semene proniknout voda dovnitř. Obal semene chrání semeno a zabraňuje jeho klíčení v nevhodnou dobu, například uprostřed sucha nebo těsně před zimou.

Skarifikace

Skarifikace je postup, který vede k urychlení klíčení semen. Skarifikace se provádí poškozením obalu semene, aby se usnadnilo pronikání vody k semenu a došlo k urychlení klíčení.

Obal semene je poškozován propíchnutím, obroušením pískem, upilováním jemným pilníkem, prořezáním obalu nebo chemickým naleptáním kyselinou. Ošetření musí být provedeno velmi pečlivě, aby nedošlo k poškození zárodku. Skarifikace je prováděna s cílem urychlit klíčení semen nebo zlepšit pravidelnost vzcházení semen například u ořešáku, habru nebo tisu, ale i některých druhů zelenin či palem.

Původní osivo před skarifikací má pouze omezenou klíčivost s ohledem na vlastnosti obalu. Tlustý nebo pevný obal, příp. obal obsahující inhibitory (např. u skalníku), zabraňuje nebo omezuje klíčení semen a zpomaluje dýchání semen omezením přístupu kyslíku do tkání. Klíčení semen je v přirozených podmínkách možné po alespoň částečném rozložení pláště půdními mikroorganismy nebo v žaludcích vyšších organismů.

V přírodě se to obvykle děje mechanicky, když se semeno o něco škrábne, nebo když semeno pozře zvíře a obal semene se rozpustí během procesu trávení. Často se to také stává, když je semeno jednoduše vystaveno vlhkosti dostatečně dlouho. Voda je skvělý vertikutátor.

Mechanické narušení povrchu je pro drobná semínka trochu náročnější.

Ale u větších semen je to docela snadné, zvláště pokud jich moc nesázíte. Pokud jste pěstovali lichořeřišnici, možná jste před výsadbou poškrábali povrch semene pilníkem. Ale i jiná větší semena ocení poškrábání.

Tykev, okurky, hrášek, fazole a melounová semínka jsou dostatečně velká, aby se s nimi dalo manipulovat. K obroušení semene můžete použít i smirkový papír nebo ostrý hrot. S citem se dají použít i kleštičky na nehty, které obal semene naruší.

Zálivka saponátovou vodou

Zní to trochu šíleně, ale klíčení lze urychlit vlažnou vodou s pár kapkami ekologického prostředku na mytí nádobí. A po výsadbě ještě sadbovač postříkejte stejnou vodou s několika kapkami saponátu. Saponát ve vodě pomáhá narušit "voskové" obaly semen a zároveň rovnoměrně zvlhčí výsevní substrát.

Pomáhá i peroxid vodíku

Může to znít jako hloupost, ale klíčení, které je podmíněno přítomností vody (H2O) je ještě efektivnější, když se přidá jedna molekule navíc a na pomoc se přizve H2O2, tedy peroxid vodíku, který máte asi v lékárničce.

Peroxid vodíku pomáhá narušit obal semene a okysličuje vodu k zalévání. Kyslík je pro klíčení nepostradatelný.

Semínko potřebuje kyslík, aby vytvořilo energii (aerobní dýchání) k vyklíčení a rostlo s využitím uložených živin. Na namočení semen je optimální smíchat čtvrtinu šálku peroxidu vodíku (1-3 %) a dva šálky vody. Semínka stačí máčet půl hodiny, ale delší namáčení je rozhodně ku prospěchu věci.

Chemická podobnost peroxidu vodíku s vodou činí jeho použití na zahradě mimořádně bezpečné. Při působení vody a vzduchu se rozkládá. Je však důležité použít slabý roztok (1-3 %), což je to, co se obvykle prodává v obchodě), protože vyšší koncentrace zvýší kyselost a zpomalí růst rostlin ze semen.

Horká voda

Jako nouzové řešení lze k narušení povrchu semen použít i horkou vodu. Je ale nutné vědět, že existuje možnost, že tato metoda v důsledku omezí množství vyklíčených semen. Na druhou stranu horká voda výrazně sníží možnost přenosu některých nemocí rostlin ze semene na rostlinu. Jde například o některé specifické druhy plísní.

Vlhkost

I bez "vědeckých pokusů" lze zvýšit úspěch klíčení. Důležité je pohlídat si vlhkost substrátu nebo vyty, na které semena klíčí. Vysychání lze omezit krytem sadbovače nebo misky, kde semena klíčí. Po vyklíčení se kryt sundá, aby nedošlo třeba k vzniku plísní na substrátu.

Světlo a teplo

Jak všichni víme, semena klíčí i v prostředí s nedostatkem světla., ale světlo potřebují velmi rychle po vyklíčení, aby nastartovala fotosyntézu. Tento proces začíná u některých semen ještě v okamžiku, kdy jsou přikrytá vrstvou zeminy, protože světlo proniká přes tenkou vrstvu substrátu.

Ještě důležitější je teplo, bez kterého to bez klíčení nejde. Pokud se nebráníte inovacím, můžete si pro klíčení obstarat vyhřívané rohože, které mají i optimální osvětlení. Můžete experimentovat i s barvami osvětlení. Teplo pro klíčení je důležité třeba pro papriky, lidé často využívají radiátory ústředního topení. Obložené radiátory však velkou parádu doma neudělají, a navíc je třeba stále hlídat vlhkost. Radiátory a okenní parapety nemusí mít ani optimální přísun světla.

Dobrá rada závěrem: zasaďte více semínek, než potřebujete.

autorská text


Novinky na webu

Natvrdo uvařit vejce trvá pár minut. Vejce jsou často považovaná za praktickou potravinu na cesty, protože mají výbornou výživnou hodnotu a uvařená vydrží v dobré konzumní kvalitě několik dní. Ale víte přesně, jak je to doopravdy?

Ať už cestujete nebo si jen rádi dopřáváte pokrmy ze světové kuchyně, inspirace se vždy hodí. Tentokrát zabrousíme do Jordánska.

Husa je u nás spíše slavnostní jídlo, nejčastěji v chladných měsících. Tradičně je to pečená husa na sv. Martina, ale v české kuchyni má své zastoupení i celá řada dalších pokrmů, které se z husy připravují.

Obyvatelé Botai v dnešním Kazachstánu před více než pěti tisíci lety zkrotili divoké koně žijící ve stepích Střední Asie. Z kobylího mléka od domestikovaných zvířat tak vznikl nápoj, který se stal oblíbený hlavně u mongolských nomádů.

Sugo Marinetti je jednoduchá a chutná omáčka, která se připraví z několika typických ingrediencí, které jsou charakteristické pro italskou kuchyni: rajčata, ančovičky, restované artyčoky, šunka a sekané pistácie. Zvláštností tohoto jídla je spíše jeho historie.

Tolik oblíbené dochucovadlo je všudypřítomné po celém Japonsku a ve světě. Málokdo ale ví o starověkém původu svatého grálu japonské kuchyně.

Mikrovlnné trouby hrají v mnoha domácnostech důležitou roli při ohřevu nebo samotné přípravě jídla. Bohužel ani dnes ještě není všem jasné, jak správně mikrovlnnou troubu používat.