Granátové jablko je již dlouho považováno za zajímavé a netradiční ovoce, ale v posledních letech se jeho pěstování rozšiřuje a plody jsou velmi žádané. Obsah zdraví prospěšných látek, jeho krása a bezproblémové pěstování z něj dělají zajímavou zahradní atrakci.
Hodnota tohoto druhu je dána především jeho velmi nápadně oranžovo-červenými květy, které kvetou po dlouhou dobu od konce jara do léta, ale i plody, které dozrávají na podzim, jsou velmi krásné.
Je užitečné zvýšit rozšíření tohoto druhu, který lze bez problémů pěstovat metodami ekologického zemědělství, výběrem přírodních hnojiv, jako je kompost a hnůj, a ošetřováním proti chorobám a parazitům pouze ekologickými prostředky.
Historie pěstování granátového jablka je velmi stará. V Evropě ho pěstovali Féničané a staří Římané, ale původ druhů je orientální. Rostlina patří do čeledi Punicaceae a ovocným druhem je Punica granatum, která může být v závislosti na odrůdě a způsobu hospodaření strom nebo keř. Obecně platí, že výška zůstává v obou případech poměrně nízká a dosahuje 2 nebo 3 metry, i když existují případy dlouhověkých granátových jablek, které dosáhly vyšších výšek.
Granátové jablko je typickým druhem pro prostředí s mírným klimatem a trpí, pokud teploty klesnou pod - 10 ° C. Z tohoto důvodu je rozšířený především ve střední a jižní Itálii, ale lze jej pěstovat také v chladnějších oblastech, kde je však pro výsadbu lepší upřednostňovat chráněné a slunné oblasti. První roky je vhodně na zimu strom (keř) zabalit do textilie, aby byl chráněný.
Ačkoli je druh granátového jablka přizpůsobivý, dává přednost lehkým půdám, které nepodléhají stagnaci vody. Pokud má být rostlina vysazena do velmi jílovité půdy, doporučuje se smíchat písek s vyhloubenou zeminou v otvoru, do kterého se vysadí stromek.
Granátové jablko dobře snáší nedostatek vápence a železa v půdě, protože je to druh schopný prosperovat v špatných půdních podmínky z hlediska nutričních prvků.
Pro výsadbu granátového jablka je vhodný podzim a jaro.
Pro výsadbu rostlin granátového jablka se vytvoří velká díra a kompost nebo zralý hnůj se smíchá s prvními vrstvami vykopané zeminy. K tomuto základnímu hnojení přidáme každý rok více kompostu a granulovaného hnoje, ale vždy bez přehánění. Rostlina musí být umístěna přímo do otvoru a poté musí být měkká zemina před zaléváním ušlapaná nohama. Pokud se jedná o rostlinu bez kořenového balu, je lepší ji na noc nechat v nádobě s vodou.
Granátové jablko se obvykle množí řízkováním, podnoží nebo hřížením, zatímco roubované rostliny se vyskytují jen zřídka.
Vzdálenosti výsadby závisí na kvalitě půdy. Pokud jde o strom a půda je obzvláště úrodná, očekává se větší růst a je vhodné dodržovat vzdálenost 4 až 5 metrů mezi jednotlivými rostlinami. Minimální vzdálenost jsou 3 metry.
Pro pěstování granátového jablka v květináčích jsou ošetření stejná, kromě frekvence zavlažování, která musí být zesílena. Nádoby, který musí mít od samého začátku velikost vhodnou pro rostlinu, musí být v průběhu let nahrazován nádobami se zvětšujícím se objemem, aby vždy zajistily dostatek půdy pro kořeny. Odrůdy trpasličího granátového jablka, které nepřesahují 1 metr výšky, jsou ideální pro pěstování na balkóně, ale jsou obvykle pouze okrasné, a proto neposkytují uspokojení, pokud jde o produkci ovoce.
Závlaha
V létě je třeba granátovému jablku podat určité množství vody, aby bylo zajištěno dobré podzimní ovoce. Z tohoto důvodu je vhodné hned od výsadby připravit kapkový zavlažovací systém, který je nezbytný zejména pro prvních několik let a který je užitečný i později při absenci dešťových srážek. Obecně však jde o rostlinu, která snáší sucho docela dobře, pokud není příliš dlouho. Přebytečná voda je škodlivá, protože by mohla způsobit trhliny v plodech a následnou ztrátu kvality a poškození kořenů.
Mulčování
Kolem stromů můžete nasypat posekanou trávu nebo slámu. Tato vrstva zabrání růstu plevelných rostlin, které by ubíraly stromku živiny a vláhu. Tato vrstva také chrání kořeny před zimním chladem a časem se rozkládá a přispívá k tvorbě humusu v půdě.
Tvar rostliny
Nejpoužívanější formou pro granátové jablko je tvar se 3 nebo 4 hlavními větvemi.
Prořezávání
Prořezáváním zajistíte základní tvar granátového jablka a nasměrujete ho na keř nebo stromek. První řešení vede k dobrému estetickému efektu, ale činí sklizeň méně pohodlnou, takže pokud je cílem produkce ovoce, je lepší zvolit nízký strom s kmenem vysokým nejméně půl metru, ze kterého se větví hlavní větve. Prořezávání se provádí po sklizni v pozdním podzimu nebo v zimě.
Granátové jablko je poměrně odolný druh , ale občas může být vystaveno houbovým chorobám. Můžeme také najít případy šedé plísně, které lze rozpoznat podle známého prašného vzhledu plísní.
Plísňové choroby jsou podporované vlhkostí prostředí, proto je zásadní zvolit vhodné místo, kde můžete stále předcházet chorobám a mít rostliny zdravé a produktivní. Například je nutné hnojit s mírou, upřednostňovat odvodnění půdy a stříkat odvarem z pampelišky a přesličky.
V nejzávažnějších případech můžete použít postřik na bázi mědi. Je však nezbytné dodržovat všechny pokyny na obalu komerčních produktů. Stejně jako jiné ovocné druhy může být i granátové jablko ovlivněno padlím. K ochraně rostliny před touto chorobou může stačit použití hydrogenuhličitanu sodného rozpuštěného ve vodě a nastříkaného na rostliny, ale v závažných případech může být ošetřeno přípravky na bázi síry.
Škodlivý hmyz
Na granátové jablko mohou zaútočit mšice , které je třeba odstranit extrakty z kopřivy a vymýtit marseillským mýdlem rozpuštěným ve vodě.
Ovoce granátového jablka je masitá bobule, má silnou slupku a obsahuje mnoho semen, která jsou zevně dužnatá a vnitřně tvrdá. Jeho zrání probíhá na podzim a správný čas lze pochopit podle barvy slupky, která se změní na jasně růžovou. Další známkou úplné zralosti plodů je jejich praskání, ale je dobré se do tohoto bodu nedostávat, pokud plody musíte prodat nebo je chcete uskladnit v nejlepším možném stavu. Při sklizni je lepší si pomoci nůžkami, protože plody jsou pevně připevněny ke stopce a tahem riskujete zlomení větve.
Ovoce lze otevírat a jíst tak, jak je, i když jednotlivá zrna mají uvnitř poněkud tvrdý a dřevitý střed. Semena granátových jablek obsahují vitamín A a vitamin C a jeho minerální soli jsou bohaté na fosfor a draslík. Granátové jablko je vynikající na džusy a v kosmetice je složkou krémů a detergentů.
Granátová jablka lze rozdělit podle kyselosti ovoce na kyselá, hořkosladká a sladká a poslední dvě jsou skupiny, které zahrnují odrůdy vhodné k čerstvé spotřebě. Jednou z nejpěstovanějších odrůd pro své vynikající vlastnosti je Wonderful s plody, které dozrávají v říjnu a jsou velmi velké a barevné. Odrůdová skupina Dente di Cavallo se pěstuje v Itálii. Skupina zahrnuje několik odrůd se středně velkými plody a vybledlou červenou barvou. Díky své velmi sladké chuti jsou vynikajícím ovocem pro čerstvou konzumaci.
Kromě jedlých granátových jablek existují pouze okrasné odrůdy - kvetoucí granátová jablka, jako je Punica nana, malá odrůda velmi vhodná pro zkrášlení zahrad a teras díky prodlouženému květenství. Drobné plody, které tato odrůda produkuje, nejsou jedlé, je však možné tento druh využít k vytváření smíšených živých plotů s cílem obohatit naše kultivační prostředí biologickou rozmanitostí.
autorský text
Hlavně na jaře jsou cibuloviny nejoblíbenější ozdobou našich zahrad a dvorků. Lemují probouzející se trávníky, rozjasní květináče a truhlíky. Tyto pestré a nenáročné rostliny si zaslouží péči i poté, co jejich krása začne mizet.
Krtek, který se nastěhuje do vaší pečlivě udržované zahrady, není vůbec tak roztomilý, jako známý krteček, co nosil kalhoty. Krtek má sice krásný kožíšek, který ho dokáže chránit, ale jinak je to tvor podivný a v zahradách nežádoucí.
Slimáci jsou jedním z nejobtížnějších návštěvníků v zahradě a způsobují zkázu jak na lahodných brukvovitých rostlinách či salátech, tak na krásných okrasných rostlinách.
Kdo by nezažil tu první touhu po nových bramborách. Jíme je rádi. Třeba se smaženým květákem a s podmáslím je to gastronomický sen. Malou ochutnávku raných brambor si může vypěstovat i domu a bez obav, že by vám rostliny pomrzly.
Pěstování rostlin ze semene je pro milovníky zahradničení obzvláště obohacující. Není nic uspokojivějšího než si každé ráno prohlédnout své malé království nových výhonků.
Pro muže není snadné koupit kytici pro dívku svých snů, pokud ji trápí alergie. V některých případech je to možné, pokud je kytice složená z květin, které mají pro alergiky nejmenší dráždivý efekt. Je však třeba uvést, že citliví jedinci mohou mít problém s každou květinou.
V Itálii je běžné jíst fenykl, lehkou a zdravou zeleninu, ale je třeba vědět, že označení fenykl patří také planě rostoucí rostlině Foeniculum vulgare, která má původ ve Středomoří. Pro své aromatické vlastnosti se divoký fenykl používá po staletí pří vaření a je také uznávaným léčivým prostředkem.
Mech je prastará a primitivní rostlina bez kořenů, stonků nebo listů. Druhy mechů spadají do třídy Bryopsida, pod Bryophyta, což byly první zelené suchozemské rostliny, které se vyvinuly během evoluce. Je tedy jasné, že mech umí přežít.
Pěstování okurek se může zdát jednoduché, ale tato všestranná rostlina vyžaduje po celou dobu růstu pečlivou péči. Od výběru správné odrůdy okurek až po správné zavlažování a umístění, existuje mnoho faktorů, které je třeba zvážit.
Evropská hrušeň pochází z jihovýchodní Asie a poprvé byla pěstována v Evropě asi 1000 př. n. l. Asijské hrušky byly pěstovány v Číně již v roce 1134 př. n. l.
Vrba je u nás poměrně všední strom, a proto si ji moc neceníme. Přesto si pozornost zaslouží. Naši předci ji sázeli u rybníků, protože kořeny se táhly k vodě a zpevňovaly tak hráze.
V nejteplejších krajích naší země by se olivovník mohl na chráněném místě vysadit ven. Bohužel ale většina území nemá pro tento strom vhodné klima, a tak je třeba rostlinu kultivovat v květináči.