Svátek sv. Martina není jen o prvním sněhu a o pečených husách. Jedna z legend udělala ze Sv. Martina patrona vinařů. Nejspíš ani netušil, že zasazením hroznového vína v Tours vstoupí do vinařské historie. V zemích s vinařskými oblastmi se tento den ochutnává mladé víno.
Svatomartinské víno je charakteristické svou svěžestí, lehkostí a ovocným aroma. Obvykle má nižší obsah alkoholu a je určeno k okamžité konzumaci, takže ho vinaři vyrábějí s minimálním zráním. Otevření lahví Svatomartinského vína je symbolickým začátkem sezóny mladých vín v České republice.
To však není celá legenda. Ve středověkých evropských knihách existují záznamy, že vinaři odváděli vrchnosti, klášterům nebo kostelům úroky z vína. I zde se tak osvědčuje názor, že za zábavu si člověk musí připlatit.
Pečená husa v tomto období tak má i další význam. Mastné a syté jídlo umožnilo milovníkům vína ochutnávání nového vína bez omezení.
Kláštery, které měly vinice, v tento den rozdávaly žejdlíky vína ze svých sklepů. Privilegia měli úředníci, pastevci, omývači mrtvol a studující chlapci.
V mnoha zemích se také tradovalo, že sv. Martin mění mošt na víno.
Například na Mikulovsku se v tento den zvali do rodinných sklepů přátelé a dělníci z vinohradů, aby ochutnali nové víno. Ochutnávku doplňovalo pohoštění jako pečená husa, slanina, domácí sýr, čerstvě upečený chléb nebo uzenky.
V Německu, v oblastech sousedících s naší Šumavou, mělo svatomartinské víno téměř zázračné účinky. Jeho pití mělo zaručit zdraví, sílu a krásu. Proto byl o víno zájem hlavně u mladé generace.
Mnich Dom Perignon je všeobecně známý jako muž, který stojí za výrobou šampaňského. Jenže tím jeho zásluhy nekončí.
Dodnes je nejprodávanějším vínem lahev o obsahu 0.7 litru. Tento objem nebyl nijak vědecky vypočítaný, ale je to výsledek dlouhodobého pozorování. Pokrokový mnich dlouhodobým sledováním zjistil, že průměrný muž vypije k večeři právě takové množství vína.
Lahev samotnou, včetně ideálního tvaru, potom vymyslel Kenelm Digby, Angličan, který se zkusil prosadit v mnoha oborech. Digby byl fenoménem. Dokázal působit jako diplomat, filozof, intelektuál, autor kuchařky a dokonce i jako korzár.
Jeho všestrannost mu sice vysloužila šlechtický titul a pobyt u dvora, ale historie si ho pamatuje hlavně jako vynálezce kulovité lahve s dlouhým hrdlem, která byla vyrobená inovativní technikou ve sklářských pecích. Zvýšením teploty tavení a poměrem písku a potaše, vyrobil pevnější a stabilnější sklo. Nové lahve měly širší okraje hrdla a snadno se do nich zatloukala zátka. Zelené a hnědé zabarvení lahví chránilo obsah před světlem.
zdroj:
ceskezvyky.cz, irozhlas.cz, autorský text
Květák je v české kuchyni doma. Nejlépe chutná ten, který je vypěstovaný v naší zemi. Nejlepší ceny najdete v sezóně na tržištích. S trochou nadšení si ho můžete vypěstovat i na zahrádce. Výhodou receptu je skutečnost, že vlastní výpěstek nemusí být extra krásný a růžičky mohou být žluté a ne tak pevné.
Tradiční recept na tento rustikální chléb typický pro velikonoční období zvládnete připravit v několika jednoduchých krocích. Existuje celá škála receptur, které se liší ingrediencemi.
Jednoduchý dezert, který se hodí k snídani anebo jako pamlsek k televizi, má jako základ jablka. Lze použit i uskladněná jablka, které už ztrácí pevnost a hezký vzhled. Do přípravy jednoduchého sladkého jídla se mohou zapojit i děti.
Víte, jak vznikly špagety alla Carbonara? Zdá se, že první "carbonara" byla vyrobena v římské restauraci v roce 1944 a je po ní pojmenovaná i ulice města.
Symbolický pokrm italské kuchyně s typickými ingrediencemi jako jsou špagety s rajčaty a bazalkou se vaří podle jednoduchého, ale zdaleka ne triviálního receptu. Rozhodně nemají nic společného s rozvařenými špagetami s kečupem a eidamem.