V historii rozhodně není nedostatek slavných vegetariánů. A také dnes můžeme mezi přesvědčenými vegetariány najít sérii celebrit působících v nejrůznějších oblastech, včetně sportu, kultury i veřejného života.
Na tomto životním stylu je dobré to, že jde opravdu o svobodnou volbu (pokud pomineme dětí, za které rozhodli rodiče) a že za vyzkoušení nic nedáte. Pokud se vám nepodaří maso vyřadit z jídelníčku úplně, možná jeho spotřebu omezíte, a to je také dobrý začátek. Na světě je nekonečné množství chutí, které můžete objevovat, tak proč sveřepě trvat jen na mase. Navíc, pokud dáte jiné stravě šanci, pochopíte, že pečínka vám chutná proto, že jste na ni zvyklí. A třeba olivy vám při prvním ochutnání nesednou a když jim dáte šanci, nakonec to bude pro vás delikatesa.
Vegetariánství se v posledních letech stává lidovým životním stylem. Zpočátku to byl jen elitní fenomén, nyní se stále více lidí rozhoduje měnit svoje stravovací návyky ve jménu etické volby. Ve skutečnosti, i když je většina lidí přesvědčena o opaku, vegetariánství se v naší době nezrodilo, jeho původ se ztrácí v čase.
Pomyslete na to, že první důkazy sahají až do starověkého Egypta, kdy náboženství reinkarnace absolutně zakazovalo konzumaci masa a používání kůže k výrobě oděvů.
V roce 580 př. n.l. matematik Pythagoras věřil, že zabíjení zvířat pro jídlo bylo téměř nehumánní a mnoho jeho studentů následovalo jeho myšlení.
Někteří řečtí filozofové, jako Aristoteles, místo toho měli zkreslené pojetí zvířat, přirovnávali je k otrokům a jejich existence byla zaměřena pouze na dobro člověka. Tuto myšlenku vyvinulo také křesťanské náboženství a jeho věřící, přesvědčeni, že zvířata jsou pouze užitečná pro přežití lidí.
V asijském světě bylo vegetariánství základem téměř všech náboženství, jako je například buddhismus a hinduismus. Princip, který je inspiroval, spočíval v nenásilí.
Je zajímavé si povšimnout, že v temných chvílích, charakterizovaných hladomorem a nemocemi (pomyslete na středověk), byla vegetariánská strava odložena ve jménu přežití.
Leonardo Da Vinci byl velkým zastáncem vegetariánské stravy a několikrát veřejně projevil své myšlenky. V době osvícenství bylo mnoho spisovatelů a intelektuálů, kteří znovuobjevili význam vyloučení masa ze své stravy.
Na první vegetariánskou společnost v historii (v Manchesteru, po níž následoval Amsterdam a Německo) si lidé museli počkat až do roku 1847.
První vegetariánské restaurace v Londýně pocházejí z roku 1880, což bylo známkou společnosti, která touží převést důležité etické a morální principy do reality.
Současně se začaly objevovat první výhody vegetariánství spojené s fenoménem obezity a všech komplikací s tím spojených. Tak se stalo, že myšlenky se začaly rozšiřovat do zámoří a dostaly se do Ameriky.
Existuje celá řada vegetariánských VIP. Pomyslete na to, že i osobnosti jako Konfucius, Charles Darwin a Nikola Tesla byli vegetariáni, nebo byli po určitou dobu ve svém životě vegetariáni.
V naší době je rozhodující vliv kultury a zábavy a existuje mnoho pozoruhodných postav, které pojaly vegetariánství za své.
Nejprve nemůžeme nezmínit Paula McCartneyho. Protože krev není voda, i jeho dcera Stella, populární jméno ve světě módy a v ekologii, šla v jeho šlépějích. Maso na talíři nenajdete ani u Pamely Anderson, Natalie Portman, Joaquina Phoenixe, Woodyho Hamera nebo Alice Silverton.
Ale jedním z nejznámějších příkladů "osvícení'' je bývalý prezident Spojených států Bill Clinton, který přešel na radikální "život zachraňující" veganskou stravu po svých závažných problémech se srdcem a také se inspiroval svou dcerou Chelsea, vegetariánkou z přesvědčení.
Mnoho lidí vegetariánskou stravu zkusí kvůli redukci hmotnosti, nebo třeba aby udělali radost partnerovi. Vnímání fyzické pohody a citlivost na problémy životního prostředí je pak vedou k tomu, aby se stali přesvědčenými vegetariány nebo vegany.
Někteří šampioni, kteří jsou také slavnými vegetariány
A sportovci? Mnoho velkých šampionů a amatérských sportovců je důkazem toho, jak může být rostlinná strava (vegetariánská nebo veganská) vynikajícím spojencem pro ty, kteří chtějí být ve sportu konkurenceschopní.
Při hledání ve světě sportu tak snadno najdete příklady úspěšných sportovců, kteří se vzdali masa a rozhodně se nevzdali úspěchů. Snad nejslavnějším ze všech je Carl Lewis, ikona světa ve skoku do dálky a mnohonásobný olympijský vítěz ve sprintu. Nesmíme však zapomenout na mnoho dalších šampionů, jako je tenistka Martina Navrátilová, Scott Jurek, vítěz šesti po sobě jdoucích veganských maratonů, nebo Murray Rose, australský plavec, vegetarián od narození a vítěz čtyř zlatých olympijských medailí.
zdroj: idnes.cz, autorský text
Novinky na webu
Květák je v české kuchyni doma. Nejlépe chutná ten, který je vypěstovaný v naší zemi. Nejlepší ceny najdete v sezóně na tržištích. S trochou nadšení si ho můžete vypěstovat i na zahrádce. Výhodou receptu je skutečnost, že vlastní výpěstek nemusí být extra krásný a růžičky mohou být žluté a ne tak pevné.
Udělat Parmigiano Reggiano je umění. Vyžaduje to správné ingredience, zručnost mistra sýraře a velkou trpělivost. Doma ho nikdy nevyrobíte, ale i přes vysokou cenu si ho dopřávají miliony lidí. K ochucení jídla ho stačí opravdu špetka.
V každé moderní kuchyni nechybí alobal. Někdo ho využívá více, protože si usnadní mytí použitého nádobí, zkrátí dobu přípravy jídla, dokáže zamezit stříkání tuku, udrží marinádu v mase, zamezí spálení pokrmu na povrchu, nahradí pokličku, zefektivní grilování.
Natvrdo uvařit vejce trvá pár minut. Vejce jsou často považovaná za praktickou potravinu na cesty, protože mají výbornou výživnou hodnotu a uvařená vydrží v dobré konzumní kvalitě několik dní. Ale víte přesně, jak je to doopravdy?
Kdo by nezažil tu první touhu po nových bramborách. Jíme je rádi. Třeba se smaženým květákem a s podmáslím je to gastronomický sen. Malou ochutnávku raných brambor si může vypěstovat i domu a bez obav, že by vám rostliny pomrzly.
Pěstování rostlin ze semene je pro milovníky zahradničení obzvláště obohacující. Není nic uspokojivějšího než si každé ráno prohlédnout své malé království nových výhonků.