Výběr barev pro interiér v takzvaném skandinávském stylu je samostatnou formou umění. Design zrozený v zemi s maximálně 2 000 hodinami slunečního svitu ročně vyžaduje barevné kombinace, které mohou dodat světlo, vzdušnost, energii a život jako takový. Proto jsou jednoduchost, lehkost a přirozenost charakteristickými rysy tohoto stylu.
Skandinávský styl se zároveň může pochlubit dobrou škálou odstínů a tónů, a to i v kontextu konkrétních barev. Pokud sníte o jednoduchém a nenáročném, ale zároveň přívětivém interiéru připomínajícím severní Evropu, pak je na čase zjistit, jakou paletu barev budete mít k dispozici. Podívejme se blíže jak na barvy, které se staly klasikou skandinávského stylu, tak na řešení, která nedávno přišla do módy.
Barvy, které se aktivně používají ve skandinávských interiérech, lze zhruba rozdělit do tří velkých skupin: hlavní, vedlejší a doplňující jasné akcentové barvy. A není to jen o pastelových a přírodních odstínech. V severských interiérech je ve skutečnosti prostor i pro jasné odstíny.
Hlavní barevné tóny zaujímají důležité pozice pro skandinávský styl a jsou přítomny ve všech interiérech, i když v menším množství. Jedná se o takzvané achromatické barvy, které mohou vytvářet osvětlení a rytmus.
Tyto barvy vytvářejí klíčovou a individuální atmosféru v interiéru ve skandinávském stylu. Mohou být použity v různých poměrech, protože je lze všechny navzájem kombinovat a v případě potřeby i zaměnit.
Skandinávský styl nebyl vždy spojován s pastelovými a světlými barvami. V sedmdesátých letech skandinávské země zaplavila vlna popularity jasných barev a poutavých vzorů, která odezněla o deset let později. V současných severských interiérech jsou dnes stále více slyšet ozvěny tohoto období barev. Stejná je touha designérů odstoupit z poněkud neosobního a univerzálního prostředí ve prospěch individuality a světelné energie, kterou pestré barvy mohou do interiéru přinést. Stále častěji se objevuje lososová, tyrkysová, růžová, světle oranžová, modrozelená nebo levandulová.
Neutrální a pastelové barvy dominují skandinávským interiérům více než 40 let a touha po oživení je zcela přirozená.
autorský text
Květák je v české kuchyni doma. Nejlépe chutná ten, který je vypěstovaný v naší zemi. Nejlepší ceny najdete v sezóně na tržištích. S trochou nadšení si ho můžete vypěstovat i na zahrádce. Výhodou receptu je skutečnost, že vlastní výpěstek nemusí být extra krásný a růžičky mohou být žluté a ne tak pevné.
Udělat Parmigiano Reggiano je umění. Vyžaduje to správné ingredience, zručnost mistra sýraře a velkou trpělivost. Doma ho nikdy nevyrobíte, ale i přes vysokou cenu si ho dopřávají miliony lidí. K ochucení jídla ho stačí opravdu špetka.
V každé moderní kuchyni nechybí alobal. Někdo ho využívá více, protože si usnadní mytí použitého nádobí, zkrátí dobu přípravy jídla, dokáže zamezit stříkání tuku, udrží marinádu v mase, zamezí spálení pokrmu na povrchu, nahradí pokličku, zefektivní grilování.
Natvrdo uvařit vejce trvá pár minut. Vejce jsou často považovaná za praktickou potravinu na cesty, protože mají výbornou výživnou hodnotu a uvařená vydrží v dobré konzumní kvalitě několik dní. Ale víte přesně, jak je to doopravdy?
Kdo by nezažil tu první touhu po nových bramborách. Jíme je rádi. Třeba se smaženým květákem a s podmáslím je to gastronomický sen. Malou ochutnávku raných brambor si může vypěstovat i domu a bez obav, že by vám rostliny pomrzly.
Pěstování rostlin ze semene je pro milovníky zahradničení obzvláště obohacující. Není nic uspokojivějšího než si každé ráno prohlédnout své malé království nových výhonků.