Sugo Marinetti je jednoduchá a chutná omáčka, která se připraví z několika typických ingrediencí, které jsou charakteristické pro italskou kuchyni: rajčata, ančovičky, restované artyčoky, šunka a sekané pistácie. Zvláštností tohoto jídla je spíše jeho historie.

Omáčka, která vyhrála v kulinářské soutěži

Vytvořil ji bývalý královský kuchař a redaktor časopisu o vaření Amedeo Pettini a pojmenoval ji podle futuristického básníka, který se snažil "vyhnat" těstoviny z Itálie.

Omáčka na těstoviny Sugo Marinetti získala v roce 1932 cenu za nejlepší omáčku, kterou uděloval kulinářský časopis La Cucina Italiana.

Úhlavním nepřítelem těstovin byl básník

Omáčka vynikla nejen svou jedinečnou kombinací nakrájených pistácií a artyčoků restovaných na másle, ale poutala pozornost svým ironickým názvem, který připomínal básníka Filippa Marinettiho, úhlavního nepřítele italských těstovin.

Marinetti ve své knize z prosince 1930 zveřejnil Manifest futuristického vaření, kde prohlásil těstoviny za "absurdní italské gastronomické náboženství" a vyzval Italy k jejich vyřazení z národní kuchyně.

Esej byla jedním z mnoha fašisticky zaměřených futuristických manifestů publikovaných na počátku 20. století, které vyzývaly ke zničení starého ve prospěch nového v různých oblastech přes poezii až po kuchyni.

V Manifestu futuristického vaření a futuristické kuchařce z roku 1932 si Marinetti představil svět, ve kterém Italové vstřebávají živiny prostřednictvím pilulek, čímž šetří čas, který lze využít zájmem o hudbu, umění, parfémy atd. Zasazoval se o experimentální, často absurdní jídla – salám vařený například v kávě a kolínské vodě a také prosazoval zrušení vidličky a nože.

A co je nejdůležitější, Marinetti označil těstoviny za hlavní příčinu zaostalosti Itálie. Jako argumenty také uvedl že těstoviny způsobují poruchy slinivky břišní a jater, což vede k lenivosti, pesimismu, a nostalgické nečinnosti.

Na Marinettiho stranu se vrhlo mnoho umělců a intelektuálů. Na druhé straně vznikala hnutí za podporu těstovin. Ženy v Aquile sepsaly petici za čest těstovin, starosta Neapole uvedl, že i andělé v nebi nejedí nic jiného než těstoviny s rajčatovou omáčkou.

Dnes to vypadá jako vtip, ale Marinettiho křížová výprava proti těstovinám si získala pozornost i londýnském tisku.

Proti těstovinám bojoval i Mussolini

K přemlouvání Italů, aby místo těstovin jedli rýži, se přidal i fašistický diktátor Benito Mussolini. Ten měl však racionální důvod. Italové museli pšenici na výrobu těstovin dovážet, což v těch letech bylo hodně ekonomicky náročné kvůli mezinárodním sankcím. Rýže naopak dobře rostla v severní Itálii, takže Mussolini posílal vzorky ráže zdarma po celé zemi a bombardoval národ rýžovou propagandou.

Soutěž o nejlepší omáčku vzbudila velký zájem

A právě navzdory propagandě se časopis La Cucina Italiana rozhodl uspořádat soutěž, kterou sponzoroval výrobce těstovin a vybrat tu nejlepší těstovinovou omáčku. A pořadatelé dokonce do poroty pozvali samotného zakladatele odporu proti těstovinám básníka Marinettiho.

Akce vzbudila ohromný zájem. Většinou poroty byla vybrána omáčka, kterou překvapivě dostala básníkovo jméno.

Nešlo o urážku ani o vtip, ale o velice dobrý obchodní tah, který oblibu těstovin ještě zvýšil a proslulá omáčka přežila jak Marinettiho, tak i Mussoliniho. V poválečné době zažily těstoviny a omáčky z levných a dostupných surovin v Itálii boom. Máslová chuť, křupavé smažené artyčoky a delikátní pistácie nechybí na jídelníčku Italů ani dnes.

Recept

• 2 oloupané brambory
• 1 tlustý plátek šunky, nakrájený
• 1 malá cibule, nakrájená na malé kousky
• 1 malá mrkev, nakrájená na malé kousky
• 1 tyčinka řapíkatého celeru, nakrájená na malé kousky
• Hrst petrželových listů, nasekaných
• 2-3 lžíce rajčatového protlaku nebo drcených rajčat
• Lžíce kaparů
• 30 g nasekaných ančoviček nebo adekvátní množství sardelové pasty
• 3 čerstvá artyčoková jádra, rozdělená na čtvrtky a nakrájená na tenké plátky
• Olivový olej podle chuti
• 2 lžíce másla
• 500 g sušených špaget alla chitarra (nebo jiných sušených těstovin)
• 1/2 šálku vyloupaných zelených pistácií, nakrájených na tenké plátky
• Parmazán podle chuti

Postup

• Brambory uvaříme v hrnci s osolenou (ne příliš slanou) vodou doměkka. Vyjměme brambory z hrnce a ponecháme si vodu, která bude použita k zahuštění omáčky. Brambory lze použít pro jiný recept.
• Připravíme si samostatný hrnec s osolenou vodou na těstoviny.
• Na másle orestujeme šunku, poté přidáme cibuli, mrkev a celer, dokud nezměknou.
• Do pánve přidáme petrželku, rajčatovou omáčku a několik lžic bramborové vody. Necháme omáčku zredukovat.
• Nalijeme omáčku do mixéru a přidáme ančovičky a kapary. Mixujeme, dokud nebude hustá a hladké. Vrátíme omáčku do pánve a přidejte více vody z brambor, pokud je moc hustá.
• Na samostatné pánvi orestujeme artyčoky na másle a olivovém oleji do křupava.
• Mezitím uvaříme těstoviny v hrnci s osolenou vodou al dente. Jakmile jsou těstoviny hotové, scedíme je a přidáme do omáčky, Těstoviny promícháme s parmazánem a podle chuti. Dochutíme solí a pepřem.
• Na talíři se těstoviny ozdobí smaženými artyčoky a plátky pistácií.

Zdroj: https://toscanamia.blog, https://atlasobscura.com, https://vuink.com, autorský text

Novinky na webu