Ať už cestujete nebo si jen rádi dopřáváte pokrmy ze světové kuchyně, inspirace se vždy hodí. Tentokrát zabrousíme do Jordánska.
Ti, kteří milují výrazné chutě blízkovýchodní kuchyně, neodolají jordánským dobrotám. V základní kuchyně jsou jídla, která se hodně podobají a k jejich přípravě se používají stejné suroviny, především kuře, rýži, jehněčí a skopové maso. Je to kuchyně s jasným beduínským původem, a i dnes se většina pokrmů připravuje tradičními způsoby vaření, od použití konkrétního nádobí až po způsoby vaření, které se dnes jinde nepoužívají, např. v písku.
Jídlo je také nejlepší způsob, jak sdílet atmosféru země. Předkrmy v Jordánsku (stejně jako ve všech arabských zemích) mají zvláštní význam, spolu s faktem jíst rukama, aby symbolizovaly velkou hodnotu, kterou jídlo a bytí u stolu představuje pro tyto lidi.
Je považován za jordánské národní jídlo založené na rýži, jehněčím a jogurtu (o něco tužší než normální jogurt) a jeho původ je jednoznačně beduínský, protože mansaf je mimo jiné také považován za družný pokrm a znak pohostinnosti. Zvláštností mansafu je vaření na pánvi, na které se pokládají piniové oříšky a nasekaná petržel a přidává se koření Baharat (směs nového koření, černého pepře, hřebíčku, skořice, kardamomu, koriandru, kmínu, muškátového oříšku, papriky a v některých případy okvětních lístků růží). Je to také typické jídlo pouštních beduínů, které se podává, když spíte ve stanových táborech nebo když se zastavíte na oběd. Beduíni jedí mansaf pravou rukou, někdy i ve stoje.
Ještě jednou rýže, ale způsob vaření se mění, protože rýže se spolu s masem a grilovanou zeleninou vaří v jakémsi tajine hrnci. Hrnec má poklici vysokého kónického tvaru, díky které okamžitě stéká odpařující se tekutina zpátky. V podstatě jde o dlouhé pomalé dušení, kdy se zachová co nejvíce lahodné šťávy. jakmile je hotovo, můžete dochutit jídlo mandlemi a jogurtem.
Kuličky z cizrny, petrželky, česneku, koriandru a cibule orestované na oleji. Nepředstavujte si těžké smažené jídlo, ale myslete spíše na suché placky nebo kuličky, které se dají jíst s chlebem nebo i samotné, třeba namočené v některé z mnoha omáček, které vám přinesou jako předkrm.
Pečený lilkový krém smíchaný se sezamovou omáčkou tahini a obohacený o citron, česnek a olivový olej. Jídlo je tak lahodné, že změníte názor na všední lilek.
zdroj: thefoodellers.com, autorský text
Příběh hodinářství ve Schwarzwaldu začíná kolem roku 1630. Lidé zde vždy vyráběli a vyřezávali z místního dřeva, které bylo jedním z mála přírodních zdrojů v oblasti, zejména během dlouhých zim, kdy byla půda pokryta sněhem a oni nemohli téměř opustit své domy.
Rádi si zpříjemňujete chvíle v pohodlí svého domova se svými blízkými u šálku vynikající černé kávy či lahodného cappuccina? Pokud ano, pak si jistě zakupte nový kvalitní kávovar se spoustou moderních funkcí.
Svátek sv. Martina není jen o prvním sněhu a o pečených husách. Jedna z legend udělala ze Sv. Martina patrona vinařů. Nejspíš ani netušil, že zasazením hroznového vína v Tours vstoupí do vinařské historie. V zemích s vinařskými oblastmi se tento den ochutnává mladé víno.
Sůl dokáže především vyzdvihnout ostatní chutě v potravinách. Sůl má také schopnost zmírnit hořkou chuť.
Kečup je jedním z oblíbených dochucovadel i u nás, ale v Americe představuje nenahraditelnou přísadu na hamburgery, párky v rohlíku a hranolky. Je také běžnou přísadou do celé omáček, fazolí a do dušeného masa.
Už samotný původ názvu brandy může být pro někoho překvapující. Jde o slovo, které vzniklo z holandského brandewijn, což značí "spálené víno".