Je kolem nás

V moderní době se azbest používal k výrobě ohnivzdorných tkanin, k tepelně izolačním a zvukově izolačním nátěrům na palubách velkých dopravních prostředků, jako jsou letadla, lodě, vlaky a autobusy, ve stavebnictví a v mnoha dalších průmyslových oborech. 

Od šedesátých do devadesátých let dosáhlo jeho využití vrcholu a poté nastal zvrat. Azbest byl oficiálně prohlášený za lidskému zdraví škodlivý a lidé se začali ptát, kolik azbestu už je pro lidské zdraví nebezpečné a jak dlouho může být lidský organismus vystavený azbestu bez následků.

Co je to azbest

Azbest je složený z velmi dlouhých a velmi tenkých svazků vláken. Vlákna azbestu jsou extrémně tenká, v jednom centimetru materiálu je asi 335.000 vláken, která mohou být rovná a tuhá nebo flexibilní. Nebezpečí, které hrozí, je způsobeno jeho šupinatou strukturou, protože uvolňuje do ovzduší mikročástice (drobné šupiny).

Dvě tváře azbestu:

Je zbytečné popírat, že materiál, který umožňuje tolik způsobů použití, byl v minulosti tak oblíbený. Našel využití v mnoha oborech lidské činnosti a jako nebezpečná hrozba se dostal do těsné blízkosti běžných lidských životů.

• Je vynikajícím izolantem proti požáru a hluku.
• Je to tvárný materiál, jehož zpracování je poměrně jednoduché.
• Lze snadno smíchat s jinými materiály. Příkladem je velmi používaný eternit získaný ze směsi azbestu a cementu.
• Má velmi nízké náklady na zpracování, což bylo zásadní pro jeho rozšíření.

Ve skutečnosti byli lidé uchvácení vlastnostmi a dostupností azbestu a dlouho nechtěli vidět riziko, spojené s jeho použitím.

Azbest má bohužel tendenci snadno se odlupovat, a když k tomu dojde, uvolňuje vlákna a prach do vzduchu, který se po vdechnutí dostane do plicních mezer. Na základě vdechovaní těchto částic, mohou začít růst v lidském organismu nádory v pohrudnici a v plicích. Ačkoli je u většiny těchto typů následků vyžadováno dlouhodobé vystavení účinkům azbestového prachu, v případě tuhých vláken azbestu, které mají tvar jehel, lze jen těžko odhadnout, jaké škody může i krátkodobé působení přivodit.

Kolik azbestu je potřeba k dýchání, abyste onemocněli?

Pravděpodobnost, že se u lidského organismu vyvinou nádorové patologie, je přímo úměrná době expozice samotného organismu nebezpečnému prachu. Jak již bylo zmíněno, přímé vystavení jehlovým vláknům může být škodlivé, i když je pouze příležitostné.

Na otázku, kolik azbestu musíte dýchat, abyste onemocněli, neexistuje přesná odpověď. Stejně jako neexistuje jistota, že příležitostná expozice nebude mít vážné následky. Riziko spojené s expozicí vždy existuje a musí být posouzeno případ od případu. Jistě v případě dlouhodobé expozice budou tato rizika mnohem vyšší, ale naopak, i jediná expozice může být časem fatální.

Jediným skutečně účinným řešením, které vám zajistí, že se nevystavujete azbestovému prachu, je vyhnout se mu. Pro ty, kteří jsou azbestu vystaveni po určitou dobu (například pro pracovníky, kteří se podílí na jeho odstranění ze starých staveb), je stanovený přísný bezpečnostní protokol definující, jak mají při práci postupovat a pravidelná lékařská vyšetření zaměřená na dýchací cesty.

Azbestová střešní krytina

Jedním z nejpoužívanějších materiálů, zejména kolem 70. let, byl eternit, který, jak již bylo zmíněno, je složkou azbestu a cementu. Díky cenové dostupnosti a dlouhé životnosti se používal pro stavbu střech obytných domů nebo průmyslových staveb. Protože jsou střechy vystaveny vlivu počasí a opotřebení, evidentně se jeho použití ukázalo jako velmi nebezpečné.

Ekologickou katastrofou lze potom nazvat požár budovy, kde je azbest. Nekontrolovatelné hoření venku zvyšuje zdravotní riziko exponenciálně, protože prach je přenášen kouřem ohně a poté spadne zpět na zem a bude vdechovaný.

Situace u nás

Přestože přes 15 let platí v Česku absolutní zákaz používat azbest, z původních odhadovaných 6 až 7 milionu tun materiálu s nebezpečným azbestem není zlikvidovaná ani třetina. Na rozdíl od jiných zemi v Evropě chybí evidence míst, kde se azbest vyskytuje. To je paradoxem, protože stát trvá na tom, že musí znát přesný počet chovaných koz a nesejde mu na tom, že nemá nejmenší tušení, kde všude se vyskytuje časovaná bomba zvaná azbest (či osinek).

Pokud se podíváte do statistik WHO, tak uvádí, že na následky vdechování azbestu ročně v Evropě umírá až 30 tisíc lidí, zbytečně...

Rozhlédněte se kolem sebe, azbest je na střechách starých továren uprostřed měst, na skladech, dokonce stále i na školách anebo třeba v útrobách starých bytových domů. Najdete ho i na černých skládkách při procházce lesem. Jeho likvidace je podmíněná odbornou firmou, která není nejlevnější. To vede samozřejmě k tomu, že lidé, kteří jsou ochotní se azbestu zbavit, nemají peníze nebo nechtějí investovat tolik peněz a zbavují se proto eternitu a podobných věcí nelegálně, to ale situaci neřeší. V lese je azbest stejně nebezpečný jako na střeše, vlivem počasí se drolí a drobné částečky poletují po okolí. 

autorský text

Novinky na webu